Smíření osvobozuje
Slovo smíření zní tak nenápadně, nevinně, možná až trochu nezajímavě. Ale to je jen zdání, smíření má v sobě totiž úžasný potenciál významné vnitřní proměny a obměny.
Smíření je samo o sobě stavem proměny, protože aby došlo ke smíření, docházelo před tím k nějakému boji nebo odporu. A my jsme se rozhodli tento boj/ souboj/ odpor opustit, rozhodli jsme se jej vnitřně vzdát.
Pravděpodobně byl náš odpor/ souboj/ boj vyčerpávající, proto jsme se rozhodli pro odevzdání. Už dost bylo vyčerpání, už dost bylo odporu. A tím došlo k překvapující úlevě, kterou smíření doprovází.
Odevzdání odporu rázem přináší osvobození.
Smíření je jako očista, je to jako zažít spadnutí kamene ze srdce, je to jako transformace z tíhy na lehkost.
Smířením totiž odevzdáme veškeré naše úsilí zaměřené na sílu a opustíme tím veškerou tíži, která předchozí odpor/ souboj doprovázela.
Opusťme jakýkoliv vnitřní souboj, jakýkoliv vnitřní odpor a zažijme smíření v osvobození, zažijme vnitřní lehkost, kterou jsme v podstatě nikdy neopustili, jen jsme ji pro naše zaměření na odpor a souboj přestali vnímat.